Dost už bylo především o Mistrovství ČR napsáno, vyjádřili se závodníci, rozhodčí i nestranní pozorovatelé, názory se rozhodně vyvíjejí v čase, je jasné, že otrávení jsme z Lipna odjížděli všichni, i když někteří méně :)
Už předpověď dávala tušit, že to nebude úplně ideální, a že po dvou letech větrného nadbytku přijde jeho nedostatek… Přibalili jsme na cestu kola, nepromokavé bundy a místo dvaceti párů bot jednoduše šandály.
Za první tři dny, kdy byl naplánován pohárový závod, se podařilo odjet v pouze čtyři rozjížďky v jednom dni za slabšího severozápadního větru. Na startu se sešlo 24 kusů, trať byla posunuta více k Vltavické zátoce. Průběh závodu a ani výsledky nepřinesly nic neobvyklého, Kubas si bezpečně hlídal první místo, Evička nám přes rozpačitější začátek ukázala v posledních dvou rozjížďkách záda a dojela si tak pro dvojku, zato mezi třetím a pátým místem už to bylo o dost zajímavější! Těsné výsledky a bodové shody se stávají již pravidelně kořením fireballistických závodů, tentokrát vyšel černý Petr na Jardu s Lahvánkem. Trochu jsme v tom měli prsty, nicméně jsme tak přišli o premiérový fireballistický pohárový diplom pro Šéďu. Před poslední rozjížďkou bylo jasné, že od druhého do pátého místa není nic rozhodnuté. Hned po startu ale Evi ukázala všem zrcadlo a suverénně vedla, čímž vyřešila souboj o celkové druhé místo, druhý Kubásek mohl v klidu sledovat co se děje za ním a my jsme ze třetího místa v duchu sčítali body za umístění Jardy a Řána. Vše bylo o.k. do poslední návětrné bóje, kdy jsme zaváhali při vytahování spinakru, pustili před sebe dotírajícího Řánu a umožnili tak zamíchání celkových výsledků z do té chvíle trvajícího stavu 3.- my 4.- Jára 5.- Řáno, na konečné 3.- Řáno na shodu s námi na čtvrtém a Járou na pátém místě. Při našich hrátkách nám neustále hrozili Láďa se Zdendou s novými Nord Sails plachtami, Zippáč s Géňou a Hlaváček, který byl při jednom startu se svými rovněž novými Nordy příliš rychlý a zapsal si neoblíbená písmenka BDF. Do desítky se vešli Kraťasové a stále se lepšící Lucka s Radkem.
Jelikož bylo Mistrovství nezvykle naplánováno od pátku do pondělí, využila většina tří volných dní k návratu ke každodenním povinnostem, my zbývající jsme povětšinou sedli na kola a snažili se pod vedením známého organizátora Jendy Kráťase ujet neustálé se střídajícímu horku-dusnu-bouřce-dešti-zimě-horku-dusnu-bouřce…, což se nám celkem dařilo, objeli jsme za dva dny celé Lipno na natočili na tachometry každý přes dvě stovky kiláčků.
Tak to bylo asi to nejlepší, co nás na Lipně potkalo! Od pátku kdy začínalo Mistrovství se bohužel kolotoč počasí nezměnil a tak nastalo dlouhé vyčkávání, posedávání v hangáru s řešením jediného problému – zda si dát velké nebo malé, či snad desítku nebo dvanáctku? a sledování toho, jak se z pozemku na kterém stály auta a stany stává jedna velká a smrdutá bažina. V pátek se neodjelo nic, v sobotu pak jedna celkem slušná rozjížďka za podmínek podobných těm při poháru. Už v té si někteří favorité přidělali problémy předčasným startem, což se jim v následujícím průběhu stalo osudným. Muf nám zase po čase ukázal, že jeho forma je neměnná, předjel Kubáska a my byli nadšeni z trojky. V podvečer byl další start znemožněn časovým omezením ve vypsání, nevím proč, kuře na mě stejně nezbyloJ Celá neděle proběhla v podobném duchu, večer opět dorazil náznak větru, časová omezení byla hlavním rozhodčím zrušena a tak jsme přijížděli z vody až za soumraku, bohužel bez dokončené byť i jediné rozjížďky…Od pondělí si toho mnozí už moc neslibovali, vypsání však bylo jasné a tak když kolem poledne dorazil vítr, rozhodčí, myslím správně, neváhal a startoval další rozjížďky. Komentáře byly různé, některé třídy se rozhodly vzít řízení závodu do svých rukou, ale většina fireballistů je zvyklá po vzoru svého prezidentaJ závodit a ne rozhodcovat, na startu jsme tedy byli takřka kompletní. Problémy tradičně nastali hned při startu, přece jen 34 fireballů, z nichž většina může dosáhnout na přední umístění, už umí startovní čáru pořádně zahustit. Na řadu tak přišla oblíbená černá vlajka a to hned od prvních startů. První rozjížďka byla kvůli změně větru zrušena, snadno se to mě a třeba i Kubasovi hodnotí kladně, protože naše pozice tou dobou nebyla nic moc, určitě je to i ten díl štěstí, který pak přispěl k celkovému výsledku, ale tady musím ocenit vedení Martina Souška, který nikdy neváhá a při jakékoli změně podmínek na toto okamžitě reaguje. Po změně tratě proběhla již v pořádku teprve druhá rozjížďka závodu, při které si stejně jako při předchozí zrušené opět skvěle vedl Zipp s Jéňou, nakonec však vedení přenechali Kubasovi, svoji porci smůly tentokrát vyjedl Muf. Ani další a zároveň poslední rozjížďka se neobešla bez černé vlajky a vyautovaných lodí a bohužel ani bez chyby ze strany rozhodčích v podobě zapomenuté a tudíž nepřemístěné červené bójky, která zmátla většinu lodí jedoucích na prvních pozicích. Pořadím to zamíchalo myslím jen dočasně, vedoucí Řáno dojel nakonec druhý, druhý Jára první a my jsme naší slušnou pozici předjetím několika lodí v poslední stoupačce také obhájili. Poslední zaďák ve slábnoucím větru si ještě ošklivě pohrál s nervovým systémem závodníků. Za chyby se toto mistrovství platilo draze, ale u sportu, který zásadně ovlivňují přírodní podmínky se musí počítat se vším. Nicméně na počasí se historie neptá, diplom – šup! pohárek – šup! jsou po dlouhé době v Plzni, k tomu šestka od Zippa, bláto na botách, pohoda… :-)
M-kař