Květnová regata + SKP

Předpověď slibovala vítr a déšť a tak se i stalo. Ráno jsme my fireballisté vynechali první rozjížďku našeho soukromého match race a dolaďovali kolegiálně skoro nový a nově okovaný stěžeň pánů Zippwillojc a s výsledkem jsme byli fakt spokojení.

Druhou rozjížďku jsme již odstartovali, za jiho-severozápadního větru o síle mezi 4-7 m/s, jak jsem naznačil, směr trochu lítal, ale vše v rámci regulí. Za stejných podmínek se odstartovala i třetí rozjížďka toho dne, ta již byla trochu pokažena deštěm, při kterém vítr polevil, vzpamatoval se sice na poslední kolo, ale pak už toho měl dost a šel odpočívat na neděli. Match race ve třídě Fireball jsme vyhráli my, ani ?nový? stěžeň Zippovi nepomohl. Zajímavější byly ale souboje třídy Pirát, kde nebyla o emoce nouze. Záměrně neříkám souboje na vodě, protože hlavní problém podle mě spočívá ve zvláštním zvyku posádek Pirátů po každé rozjížďce přistávat na břeh bez ohledu na komisí vyvěšenou vlajku ?L? - tedy následuj mě, rozjížďka non stop. Touto vlajkou bych já ostatně řešil všechny pozdější rozpory o tom na koho se čeká oči nečeká atd. Problém byl i v tom, že jsem si dovolil ve druhé rozjížďce nenápadně upozornit za námi do cíle dojíždějící první loď třídy Pirát, že už skutečně jede do cíle ( pravda je, že na prámu nefungovala houkačka ). Paradoxně ve třetí rozjížďce jsem se trochu ztratil v dešťové cloně a sám jsem bych takovou radu užil, ale vše dobře dopadlo, jak pro nás tak pro pirátníky - pro informaci nevyžádaná pomoc není důvodem k diskvalikaci Michale.