O víkendu 17.-18.6. se pod záštitou YC DIM konal na Bezdrevě čtyřkový pirátnický pohár.
Zase jednou jsem dostala nabídku na kosatnický záskok a dokonce se mi i podařilo zařídit si všechny okolní záležitosti tak, abych na pirátnický pohár mohla odjet. Při parnu posledních dní asi nebylo možno předpokládat velké větrno, ale každé svezení je dobré, bodík k bodíku se sčítá, navíc to byla jedinečná příležitost podívat se na přátele a vodu, kde jsem nebyla cca 2 roky.
S politováním musím ovšem konstatovat, že jsem se vrátila s poněkud rozpačitými dojmy.
Počasí nezklamalo: bylo úžasně slunečné parno, na chvilku osvěžené rychlou kroupo-bouřkou, nicméně vítr nikde. Startovné bylo příjemně relativně nízké a každému závodníkovi zajišťovalo jeden večerní guláš. A tak jsme klábosili na břehu, vlažili nožky v rybníce a těšili se na večeři. Odpoledne to vypadalo, že by se snad mohlo rozfoukat...
Vyhnali nás na vodu a chvíli opravdu obstojně foukalo, bohužel až do cíle nám to nestačilo. Ještě skoro kolo jsme se trápili na trati se zcela zvadlými spinakry a co chvíli zkoumali, jestli náhodou necouváme. Pár lodím ale vítr přál (v čele se pěkně drželi např. Pavel Beneš nebo Dan Adam), takže mohly být poměrně zajímavé výsledky, ale když první Evropě zbývalo do cíle cca 20 metrů, rozhodčí to k velké radosti nás ostatních ukončili. Oceňuji, že nás nenechali ploužit se na vlastní pohon a odtáhli nás motoráem na břeh.
Bohužel ale ve chvíli, kdy se konečně opět rozfoukalo a dokonce na dobu poměrně dlouhou, hlavní rozhodčí a mnozí další seděli na DIMu v hospodě a sledovali fotbalový zápas. Vzhledem k tomu, že nedělní pokus o rozjížďku byl zrušen ještě dřív, než jsme vůbec stihli dojet ke startu, byl právě sobotní večer jedinečnou příležitostí odjet alespoň něco.
Zmařený závod je o to smutnější, že ve fotbalovém zápase Česko-Ghana nebylo moc na co koukat (jak se posléze shodli ti, co utkání sledovali).